Nestačili jsme ani mrknout a hle, Vánoce 2015 jsou za námi. Neuvěřitelné, jak se člověk na tyto dny těší celý rok. Začátkem léta začneme nadávat na příšerná vedra a začneme odpočítávat dny do Vánoc, které však stále tvoří trojciferné číslo. V září už mlsně pokukujeme po dárcích a syslíme vše, co si myslíme, že se bude o svátcích hodit. V počátcích Adventu kupujeme XXL balení majonéz, které stejně do Vánoc spotřebujeme a také už začínáme flákat školu i práci, jelikož si přece nebudeme tento krásný čas kazit nějakou otravnou prací.
No a když konečně nadejde ten den D, lusknutím prstů se čas trojnásobně zrychlí, až nám to všechno uteče před očima. Na Silvestra už nám tedy zbývá jen utopit žal v pár litrech alkoholu a zamávat Vánocům, ukončenému roku i těm pár volným dnům, které Vás dokázaly zase spolehlivě zlenivět a zgaučovatět.
Na začátku prosince jsem ani nedoufala, že bych mohla dostat byť jen jedinou knihu. A ejhle, ono jich bylo hned šest. Všechny jsem si zamilovala, a vlastně jsem už i do všech nakoukla. (Ano, nakoukla u mě znamená přečetla prvních dvacet stran...)
Jako první tady mám další knihu od Keri Smithové, autorky Destrukčního deníku. Původně jsem si řekla, že nebudu vyhazovat peníze za další knihu tohoto typu, jelikož jich mám už přeci jenom dostatek. Ježíškovi se to však asi nezdálo, a tak mám další knihu do poličky.
Co jsem se tak dívala, tak vypadala o dost lépe než Tohle není kniha. Je sice stejného formátu, tedy černobílé předtištěné fotky, ovšem nyní je zde mnohem více místa a mnoho nových a originálnějších úkolů.
Také musím zmínit její nádherné desky, které mají na dotek nádhernou texturu.
Z těchto dvou knih jsem měla radost úplně největší. Do Harryho Pottera už jsem blázen nějakej ten pátek, tudíž mě tento dodatek nesmírně potěšil.
Co se týče Famrpálu v průběhu věků, ta rozhodně nezklamala. Dozvíte se všemožné informace o historii celého létání i samotného famfrpálu, fakta o nejznámějších týmech světa i podrobný popis pravidel a přestupků.
Bajky barda Beedleho jsem čekala poněkud jiné, ale kniha příjemně překvapila. Je zde několik pohádek, a ke každé je připsáno i krátké povídání od Brumbála. Jedinou věc, kterou jsem lehce čekala, a nebyla tam, je znamení relikvií na první straně. Avšak to je to nejmenší, tudíž se pokusím svou nešikovnou ručkou znak dokreslit.
Kniha Prvních 100 spadá do žánru sci-fi, což mi samozřejmě nesmírně vyhovuje.
Když jsem si četla anotaci, kniha mě začínala zajímat čím dál tím víc, tudíž už se nemohu dočkat, až si ji přečtu.
Svazek mě dosti zaujal svými rozměry, Není to klasická obdélníková kniha, spíše se podobá čtverci. Sice je to v knihovničce dosti nepraktické, ale oku to lahodí.
Před svátky se strhla velká lavina s Vánočními příběhy, a tak jsem nemohla zůstat pozadu. Znám pouze Johna Greena, který mě však příliš neoslovil. Z jeho knih jsem četla jsem dvě a půl a zaujala mě pouze jedna, tudíž on nebyl ten největší důvod, proč zrovna tato knih. Ten důvod byl jazyk, tedy angličtina. Anglické knihy čtu pouze na čtečce (nebo tedy přesněji na mobilu), jelikož je jen málokdy dočtu. Doufám tedy, že tato bude výjimka.
A jak můžete vidět, kniha Let it snow se zamlouvá i naší malé Sníh. (Nikdy mě neomrzí to takhle říkat...)
Poslední knihu jsem dostala od své drahé maminky. Jedná se o Láskominy Denisy Bartošové. Kuchařka, která je dělaná tím skvělým stylem, že jsou zde obrovské fotky všech těch jídel a výrobků. To člověka vždy potěší, a tak už se nemůžu dočkat, až něco z toho ukuchtím.
Toto byl tedy můj letošní Knižíšek. Přestože jsem si nakonec většinu knih vybírala sama, jsem dosti potěšená ze všech darů, které jsem letos dostala.
A co jste letos dostali vy?
Jste spokojení s průběhem letošních svátků?
Já pevně věřím, že ano. A s tímto článkem bych Vám také chtěla popřát krásný a šťastný nový rok, ať vše prožijete ve zdraví, jelikož to je to nejdůležitější. Poslední dobou si to začínám uvědomovat ze všech stran, jelikož chvíle nejtěžší vždy dopadnou v tento moment.
Žádné komentáře:
Okomentovat